|
Rozdělení ran |
- | povrchní |
| - | hluboké | |
| - | plošné |
jednoduché |
- | rána která proniká kůží a podkožím nebo sliznicí |
komplikované |
- | je poškozen orgán, který je pod ranou => rána srdeční, plicní, jaterní... |
penetrující |
- | končí v tělesných dutinách (břišní, pohrudniční...) |
Podle zevní formy dělíme |
- | přímočaré, lomené, obloukovité, laločnaté |
oděrka |
- | excoriatio |
| - | nejjednodušší rána, která postihuje pouze povrchní části kůže |
řezná rána |
- | vulnus scissum |
| - | vzniká tahem ostrého předmětu | |
| - | rovné okraje, nebývá hluboké, silně krvácí, ostře proťaty cévy a kožní nervy, bolí | |
| - | hojí se příznivou jizvou |
sečná rána |
- | vulnus sectum |
| - | vzniká dopadem ostrého předmětu na povrch těla | |
| - | charakter rány řezné, ale je hlubší |
bodná rána |
- | vulnus punctum |
| - | vzniká proniknutím ostrého předmětu do hloubky | |
| - | nebezpečná, neboť je na povrchu malá, ale bývá značně hluboká a zraní orgány hluboko pod ranou | |
| - | musí se odoperovat |
tržná rána |
- | vulnus lacerum |
| - | vzniká tahem, roztrhnutím kůže | |
| - | nerovné okraje, nebývá hluboká, málo krvácí, málo bolí | |
| - | většinou kombinované s pohmožděním kůže | |
| - | častá na chirurgické ambulanci |
tržně zhmožděná rána |
- | vulnus contusolacerum |
| - | nejčastější | |
| - | nemá ostré okraje, okraje zhmožděné, málo krvácí, málo bolí |
kousnutí |
- | vulnus morsum |
| - | velmi často infikovaná nebo otrávená | |
| - | vzteklina |
střelná rána |
- | vulnus sclopetarrium | ||||||
|
||||||||
|
||||||||
Rány |
čisté |
- | aseptické - bez mikroobů |
špinavé |
- | septické - infikované | |
otrávené |
- | biologické jedy, chemické jedy |
Špinavé rány |
- | septické - infikované choroboplodnými zárodky |
| - | dochází k zaplavení organismu a krve bakteriemi - bakteriemie | |
| - | kromě bakterií jsou v krvi i infikované tromby - piemie | |
| - | pokud jsou provázeny teplotami - sepse | |
| - | ráno - nízké teploty 36,8 °C | |
| - | večer - vysoké teploty 40,5 °C | |
| - | jestliže se dostanou do krve toxiny bakterií - toxinemie |
Vlastnosti ran |
krvácení |
- | kapilární, venózní, arteriální |
ztráta tkáně |
- | u střelných a štěpinových ran | |
| - | ztráty i celých končetin | ||
bolest |
- | u ran kde jsou ostře proťaty nerty |
Hojení ran |
per primam |
- | na první ráz |
| - | 5-10 dní | ||
| - | kosmeticky bezvadná jizva | ||
per secundam |
- | na druhý ráz | |
| - | hojí se delší dobu | ||
| - | rána hnisá, rozpadne se, hojí se granulační tkání | ||
| - | nehezká jizva |
Infekce v ráně |
- | bakteriální (růže, tetanus, plynatá sněť) |
| - | virové (vzteklina) |
Bakteriální infekce |
- | hnisavé komplikace |
| - | vyvolané stafylokoky (abscesy) | |
| - | dutina vyplněná hnisem | |
| - | vzniká rozpadem tkáně | |
| - | vyvolané streptokoky - zánět kůže a podkoží (flegmona) |
| - | erysipelas |
| - | podobné flegmoně |
| - | rozedmutí kůže a podkoží |
| - | ložisko přesně ohraničené |
| - | tetanus |
| - | onemocnění vyvolané mikroobem Plectridium tetaní (méně správně Clostridium tetaní), který žije ve střevě skotu a koní a příležitostně i u lidí |
| - | anaerobní infekce = vyvolaná mikroby žijícími za nepřístupu vzduchu |
| - | inkubační doba je 3 dny až 3 týdny - čím blíže k mozku, tím kratší inkubační doba a tím závažnější stav |
| - | za anaerobních podmínek produkuje tetanotoxin, který se dostává podél nervů do CNS |
| - | vysoká teplota, tonické křeče příčně pruhovaného svalstva obličeje, svalů trupu, bránice a dýchacího svalstva |
| - | pokud se nezadusí v záchvatu, umírá později asi v 50 % chronickou dechovou insuficiencí a srdečním přetížením |
imunní |
- | byli očkováni a mají platné očkování - doklad + děti do 15 let |
neimunní |
- | nemají platné očkování - bez dokladu, očkování před více než 10 lety |
| 1. | ošetření |
- | řádné ošetření každé rány (peroxid vodíku - uvolňuje kyslík) |
| 2. | očkování |
- | u dětí trivakcínou DITEPE proti záškrtu (diptheria), tetanu (tetanus) a černému kašli (pertussis) |
| 3. | aktivní imunizace |
- | u dospělých podáváme TAT - tetanický anatoxin, který vyvolá tvorbu protilátek a zajišťuje imunitu na léta (její účinnost za druhé světové války) |
| - | při nebezpečném poranění řádně očkovaných osob aplikujeme pro jistotu další dávku anatoxinu | ||
| 4. | pasivní imunizace |
- | vstřikuje se lidský TEGA - tetanický gamaglobulin, kterým dodáváme protilátky a zároveň se aplikuje první dávka toxoidu (tetanického anatoxinu) |
| - | očkování se dokončí dalšími dvěma injekcemi anatoxinu za 6 týdnů a za 6 měsíců | ||
| - | provádí se u poraněných osob, které očkovány nebyly nebo očkování nedokončily, nebo u lidí se zvlášť těžce znečištěnými a zhmožděnými ranami |
| - | plynatá sněť |
| - | onemocnění vyvolané mikroobem Clostridium septicum, bacillus oedematis maligni - klostridium septické, bacil zhoubného otoku |
| - | anaerobní infekce = vyvolaná mikroby žijícími za nepřístupu vzduchu |
| - | jsou přítomny v půdě, jejich přítomnost lze prokázat v lidské stolici u 5-90% lidí |
| - | v okolí rány se tvoří edém a v něm plynové bubliny, nad zánětem nekróza |
| - | celková reakce je těžká, doprovázená horečkami a zchváceností, a může vést i ke smrti postiženého |
| - | ve většině případů se podaří vyléčit, při neúspěchu amputace |
| - | vzteklina |
| - | virové onemocnění zvířat, které může být přeneseno na člověka |
| - | je způsobeno virem vztekliny ze skupiny rhabdovirů |
| - | svými rozměry patří k největším virům a je poměrně odolný k zevním vlivům |
| - | inkubační doba je obvykle 3-4 týdny, ale může být i kratší nebo naopak mnohem delší, až několikaměsíční |
| - | přenos na člověka se uskutečňuje nejčastěji pokousáním nemocným zvířetem |
| - | charakteristická je místní přecitlivělost v okolí rány se brzy mění na celkovou, takže i lehké podněty vyvolávají značnou bolestivost |
| - | onemocnění vede neúprosně k smrti třetí nebo čtvrtý den excitačního stadia, nebo ještě rychleji ve stadiu paralytickém, kde se rychle vyvíjí obrny hlavových i periferních nervů, nejčastěji obrna dýchání |